Napětí v nohou

Napětí v nohou

Při ošetření kraniosakrální biodynamikou často zažívám to, jak tělo klienta ke mně hovoří. Vypráví mi příběhy o traumatu a přehlížení, o bolesti, kterou muselo překonat, o omezení a nesvobodě, o nelásce…

Klientka dlouhodobě řešila napětí v nohou, které ji trápilo hlavně před spaním, ale někdy i během dne. Co by řekly její nohy, kdyby mohly mluvit? 

Při naší práci se ukázalo, že když byla malá, měla problémy s kyčelními klouby a byla jako téměř roční dítě připoutána do přístroje, který měl zajistit správnou polohu v kyčlích. 

V období, kdy dítě mělo začít chodit a zkoumat svět, se nemohlo hnout z místa.

Jak náročná asi byla taková situace pro malé dítě? Podle zdravého psychomotorického vývoje se dítě kolem jednoho roku staví na nohy, chodí kolem nábytku a začíná dělat první samostatné kroky. Je to přelomové období. Dítě má silné puzení svět zkoumat z jiné perspektivy, dělat první kroky do neznáma… 

Aby zvládlo takovou traumatickou epizodu, kdy mu bylo znemožněno následovat své impulzy, muselo se pravděpodobně odpojit od svých potřeb a instinktů. Mohlo pak dojít k tomu, že přestalo nohy cítit a vnímat sebe a své potřeby.

Čas šel dál, omezení skončilo, dítě se naučilo chodit a vyrostlo v dospělého člověka, takže se vlastně nic nestalo. Všechno jsme zvládli. Je to ale opravdu tak?Je všechno zapomenuto? Podle mých zkušeností to tak být nemusí… 

Otázkou je, co se takový nervový systém naučil v tak důležitém období? Musel se naučit potlačit své zdravé impulzy, musel se přestat cítit. To co je ale podle mě zásadní je to, že tyto potřeby nebyly viděny a uznány. Zůstaly tak hluboko zasunuty v nějaké vrstvě, kde mohou velmi nenápadně ovlivňovat náš vztah k sobě, sebecítění i vztah ke světu.

Při setkáních s touto klientkou jsme často řešily vztah k jejím nohám. Řešily jsme jejich neklid a napětí. Klientka si postupně nacházela ke svým nohám láskyplný vztah. Vnímala, že její nohy potřebují pozornost. 

Neznamenalo to ale to, že jakmile věnovala svým nohám více pozornosti, neklid a napětí hned zmizely. Byl to dlouhodobý proces podpořený polem hlubokého klidu a bezpečí kraniosakrální biodynamiky. Proces vedl k celkové lepšímu kontaktu klientky se sebou a tím také rozpoznání chvíle, kdy potřebuje odpočinek a kdy už “jede přes čáru”, což napětí v nohou signalizovalo. Bylo potřeba, aby  rozmrzlo ono odpojení od sebe, aby byly konečně viděny a uznány potřeby dítěte. 

Toto je jen malý střípek do mozaiky celého obrazu toho, co může být zapsáno v našem těle. Takových náročných událostí a období se v našem těle může skrývat mnoho. Mohou se projevovat různými symptomy přes bolesti hlavy, bolesti zad po úzkosti. Pokud chceme tyto  potíže řešit, je potřeba se podívat do hloubky, pracovat s nervovým systémem a umožnit mu uvolnit náboj, který mu ubírá kapacitu a pružnost.