NEUROMOTORICKÉ PROGRAMOVÁNÍ

Co to je

Představte si, že vaše tělo má schopnost učení, kterého jste využívali jako malé děti. Je to způsob organického učení, bez kterého bychom se nikdy nepostavili a nezačali chodit. Tuto schopnost jsme nikdy neztratili, jen ji už vědomě nevyužíváme.

Tohoto elementárního principu využívám při své práci, což vede k tomu, že:

  • bolest, která vás dříve omezovala vymizí nebo se zmírní,

  • k pohybu, který provádíte s lehkostí a samozřejmostí,

  • najednou to jde samo od sebe, bez úsilí,

  • začínáte chápat “zevnitř”, jak váš pohybový systém funguje.

K takovému stavu můžete dospět díky práci s tělem - NEUROMOTORICKÉMU PROGRAMOVÁNÍ.

Princip NEUROMOTORICKÉHO PROGRAMOVÁNÍ

K tomuto přístupu mě inspirovala Feldenkraisova metoda, jejíž principy jsem začala využívat k terapeutickým účelům. Poprvé jsem se s Feldenkraisovou metodou metodou setkala v roce 2008. Ohromila mě její funkčnost a účinnost. Od té doby jsem se zúčastnila řady seminářů a postupně pronikala do způsobu, jak tyto principy využít při práci ve své terapeutické praxi.

Jak to funguje

V našem mozku máme všichni svůj “motorický otisk těla”, který se liší podle toho, jak své tělo používáme. Jinak bude vypadat otisk sportovce, jinak klavíristy nebo batolete. Čím větší budete mít pohybové pestrosti, tím více bude tento otisk vykreslený a tím větší svobodu pohybu budete mít.

Pohybujeme se v navyklých motorických vzorcích, kterých si nejsme zcela vědomi. Motorické vzorce chápu jako způsob, kterým se zapojují svaly, jaké mají napětí, v jakém pořadí se zapojí. Toto je ovlivněno řadou vlivů a okolností jako je například psychický stav, historie či další tělesné procesy.

Není v našich možnostech si být vědomi každého zapojení svalu např. při chůzi. Jakmile se nějakou činnost naučíme dostatečně, již dál tuto dovednost nerozvíjíme a přechází tak do automatické úrovně řízení. Naučili jsme se tak například chodit nebo řídit auto. Tato schopnost nám potom umožňuje věnovat se jiným činnostem a nemusíme už řešit, jak chodit nebo vstávat ze židle.

Úskalí tohoto fungování spočívá v tom, že takové naučené vzorce nemusí být zcela funkční a mohou vést k různým poruchám a bolestem. Mohly vzniknout za okolností, které už nejsou aktuální. Například náš motorický systém se přizpůsobil úrazu nohy a po vyléčení dál přetrvávají vzorce, které byly spojeny s touto událostí. Mozek využívá tyto vzorce a “myslí si”, že nemá možnost volby. Avšak informace, které proudí z pohybového aparátu do mozku, nejsou úplné.

Chceme-li takový vzorec změnit, musíme ho “vytáhnout” do vědomé úrovně řízení a v této úrovni s ním pracovat. A právě to umožňuje neuromotorické programování.

Jak vypadá ošetření

Náš nervový systém je neustále schopen se učit a sám sebe “přeprogramovávat” podle dostupných informací z těla. Tyto informace mu zprostředkovávám skrze jemný dotek a pohyb. Vy přitom ležíte relaxovaně na lehátku.

Dále využívám vedené cvičení, které vytvářím na základě toho, co jsem o vašem pohybovým systému zjistila a co považuji pro vás za klíčové.

Pomocí doteků a jemných pohybů pomáhám mozku lépe zmapovat různé oblasti a prokreslit tak lépe “motorický otisk” a tak vystoupit ven z bludného kruhu nefunkčních vzorců. Právě tím, že nabízím nové alternativy pohybu, pomáhám zlepšovat uvědomění si těla skrze dotek. Je to “kinestetický dialog” vedený mezi mnou a vámi. Tedy dialog, který je beze slov, vedený skrze dotek a jemný pohyb.

Nevkládám do těla žádné “správné” vzorce. Pouze tělu ukazuji možnosti a nervový systém si sám zvolí, co je pro něj v dané situaci nejlepší.